« zpět na výpis článků

Časté dotazy - penzijní připojištění

Zde najdete často kladené otázky a odpovědi na ně z oblasti penzijního spoření.

 

Pokud zde svůj dotaz nenajdete, neváhejte nás kontaktovat na infolince +420 810 800 080 nebo e-mailové adrese info@porovnej24.cz.

1) Proč je nezbytná důchodová reforma?

Rodí se méně dětí a zároveň se lidé dožívají vyššího věku. Česká populace stárne.

Prodlužování průměrného věku dožití a snižování porodnosti vede k úbytku ekonomicky aktivních obyvatel, a tedy i plátců pojistného důchodového pojištění, ze kterého jsou vypláceny současné starobní důchody. Placení důchodového pojištění totiž neznamená, že si člověk spoří „sám na sebe“, ale financuje důchody současných důchodců. Velmi zjednodušeně lze říci, že všechny peníze vybrané na důchodovém pojištění jsou ihned vypláceny současným důchodcům. To je základním znakem tzv. průběžného systému.

2) Jak vypadá současný důchodový systém?

Dominantním zdrojem příjmů důchodců je státní průběžný pilíř, který budeme označovat jako I. pilíř. Důchody jsou financovány z aktuálního výnosu pojistného, které lidé platí ze mzdy (28% z hrubé mzdy) a podnikatelé ze zisku.

Od poloviny 90. let minulého století funguje vedle státního průběžného pilíře i penzijní připojištění, tedy dobrovolné spoření na dobu stáří, s příspěvkem státu. Budeme jej nazývat III. pilířem. Stát zde z peněz daňových poplatníků (měsíční příspěvky i daňové odpočty) podporuje individuální zabezpečení na stáří. Daňově jsou podporovány také příspěvky zaměstnavatelů určené jejich zaměstnancům pro zabezpečení na stáří. I přes tuto podporu nyní dosahují průměrné úspory účastníků velmi nízkých částek, které nezaručí dostatečné příjmy ve stáří.

II. pilíř – důchodové spoření

3) Kdo může vstoupit do II. pilíře a kdy?

Vstup do II. pilíře důchodové reformy je dobrovolný. Vstoupit může každá fyzická osoba, která dosáhla věku 18 let a není starší 35 let v roce uzavření smlouvy o důchodovém spoření s penzijní společností. Pro občany starší 35 let platí, že mohou do II. pilíře vstoupit pouze v průběhu prvních 6 měsíců po jeho spuštění (tj. od 1.1. do 30.6.2013). Jiná lhůta platí pro osoby, které se ke dni spuštění II. pilíře neúčastní trhu práce.

4) Jak se spoří ve fondech penzijní společnosti?

Vstup do II. pilíře znamená, že na povinné pojistné na důchodové pojištění (tj. do I. pilíře) se odvádí o 3 % méně z vyměřovacího základu a tyto 3 % navýšená o další 2 %, čili celkem 5 %, se spoří v penzijní společnosti, kterou si fyzická osoba - účastník vybere a se kterou uzavře smlouvu.

5) Je možné kdykoli z II. pilíře vystoupit?

Není. Vstup do II. pilíře je dobrovolný, tento krok je však nevratný. Tím je zvýrazněna míra odpovědnosti každého, kdo stojí před rozhodnutím, zda do tohoto pilíře vstoupit. Současně se tímto zachová finanční i administrativní udržitelnost II. pilíře.

6) Jak se budou prostředky zhodnocovat?

Při uzavírání smlouvy s penzijní společností volí účastník i investiční strategii, tedy určuje, kam mají být prostředky účastníka umisťovány na kapitálovém trhu. Penzijní společnosti (nebo jejich zprostředkovatelé) jsou povinny při uzavírání smlouvy zjistit investiční profil účastníka vyplněním investičního dotazníku a podle výsledku doporučit, jakou investiční strategii zvolit. Penzijní společnosti povinně nabízejí čtyři fondy (dynamický, vyvážený, konzervativní a státních dluhopisů), lišící se investičními limity, strukturou spravovaného portfolia a s tím spojeným rizikem.

7) Jaké fondy nabízí II.pilíř?

  • Fond Státních dluhopisů - přibližné rozmezí výnosu 2-3%
  • Fond Konzervativní -  přibližné rozmezí výnosu 3-4-%
  • Fond Vyvážený-  přibližné rozmezí výnosu 4-7%
  • Fond Dynamický-  přibližné rozmezí výnosu 5-7%

8) Do čeho budou jednotlivé fondy investovat?

Fond Státních dluhopisů - bude investovat většinu obhospodařovaných prostředků do státních dluhopisů ČR a v menší míře i do státních dluhopisů zemí EU a OECD splňujících určitá kvalitativní kriteria

Fond Konzervativní  - bude investovat do dluhopisů členských států EU a srovnatelně bezpečných dluhopisů, a dále do nástrojů peněžního trhu, fondů peněžního trhu a jiných obdobně likvidních aktiv

Fond Vyvážený a Dynamický - vyvážený a dynamický fond budou moci oproti konzervativnímu fondu navíc investovat část obhospodařovaných prostředků také do akcií a cenných papírů kolektivního investování, přičemž u dynamického fondu bude rozsah vhodných aktiv širší a část obhospodařovaných prostředků, kterou bude do těchto aktiv možno investovat, vyšší než u vyváženého fondu.

9) Lze měnit zvolenou penzijní společnost?

Účastníkům II. pilíře je umožněno libovolně přecházet k jiné penzijní společnosti v průběhu trvání účasti ve II. pilíři ve fázi spoření a penzijní společnosti tomu nesmí bránit. Podmínkou přechodu účastníka k jiné penzijní společnosti je uzavření smlouvy o důchodovém spoření s jinou penzijní společností a registrace této smlouvy v Centrálním registru smluv (CRS). Dokud se tak nestane, trvá smluvní vztah s dosavadní penzijní společností. Původní penzijní společnost může za převod prostředků k jiné penzijní společnosti žádat uhrazení poplatku, přičemž jednou za pět let je takový převod zdarma.

10) Kde lze zjistit, kolik má účastník aktuálně naspořeno ve II. pilíři?

Penzijní společnost je povinna jednou ročně zaslat účastníkovi bezplatně výpis důchodového spoření za kalendářní rok, případně na vyžádání kdykoliv zaslat aktuální výpis, tento úkon je však již zpoplatněn.

11) Kde účastník získá základní informace o fondech II. pilíře?

Penzijní společnost je dále povinna poskytnout veřejnosti ve srozumitelné podobě dokument, který obsahuje stručné základní charakteristiky systému důchodového spoření včetně důsledků spojených s účastenstvím na tomto systému a stručné základní charakteristiky nabízených důchodových fondů. Tyto informace jsou nezbytné pro účastníky k odpovědnému posouzení svého účastenství v systému důchodového spoření a povahy a rizik důchodových fondů, které jsou jim nabízeny. Dokument má název Sdělení klíčových informací pro účastníky.

12) Co se stane s naspořenými prostředky v případě úmrtí ve fázi spoření?

V případě úmrtí účastníka v době trvání smlouvy o důchodovém spoření se jeho prostředky u penzijní společnosti stávají předmětem dědictví. Vypláceny budou primárně formou důchodových nároků ve II. pilíři:

  • Je-li dědic starší 18 let a je současně účastníkem důchodového spoření, budou prostředky odpovídající jeho dědickému podílu převedeny na jeho osobní důchodový účet u penzijní společnosti, s níž má uzavřenou smlouvu o důchodovém spoření.
  • Jedná-li se však o zletilého dědice, který není účastníkem důchodového spoření, budou mu prostředky odpovídající jeho dědickému podílu vyplaceny přímo.
  • Je-li dědic mladší 18 let, použijí se prostředky odpovídající dědickému podílu na úhradu jednorázového pojistného na pojištění sirotčího důchodu podle zákona o důchodovém spoření. Tento sirotčí důchod vyplácí pojišťovna s příslušným oprávněním zvolená zákonným zástupcem nebo soudem stanoveným opatrovníkem, a to po dobu 5 let.

Je třeba zdůraznit, že účast ve II. pilíři nemá vliv na vyplácení pozůstalostního důchodu z I. pilíře. Jinými slovy, účastí ve II. pilíři, nebude ovlivněna výše vdovského, ani vdoveckého důchodu.

13) Kdy a jak bude vyplácený důchod z II. pilíře a v jaké výši?

Důchod z důchodového spoření nebude účastníkovi vyplácen penzijní společností, ale pojišťovnou jako pojistné plnění ze smlouvy o pojištění důchodu.

Při uzavírání smlouvy o pojištění důchodu si účastník důchodového spoření zvolí z následujících druhů důchodu:

  • doživotní starobní důchod - výplata této penze končí úmrtím účastníka a není součástí dědického řízení.
  • doživotní starobní důchod se sjednanou výplatou pozůstalostního důchodu po dobu tří let - úmrtím účastníka výplata penze nekončí. Osobě, kterou účastník uvedl ve smlouvě, vyplácí životní pojišťovna po tři roky pozůstalostní penzi ve stejné výši jako byla starobní penze účastníka.
  • starobní důchod na 20 let - peníze na účtu se rozpočítají na 2O let a tato částka se pak měsíčně vyplácí. V případě úmrtí účastníka ve fázi výplaty, zbývající část obdrží dědicové jednorázově. Vyplácen je celý zbytek naspořených prostředků, tzn. 3% + 2%.

Výše vypláceného důchodu závisí na zvoleném druhu důchodu, celkové naspořené částce a případně i věku účastníka.

14) Co se stane s důchodovým spořením při ztrátě příjmu?

Ztráta zaměstnání, mateřská dovolená, dlouhodobý pobyt v cizině, dlouhodobá nemoc, invalidita apod. nevedou k ukončení účasti na důchodovém spoření. V případě, že občané nemají žádný příjem, nedochází jen k placení pojistného. Nastane-li některá z těchto okolností, fyzická osoba zůstává nadále účastníkem důchodového spoření a mění se u ní pouze výše pojistného. Platí jednoduchá zásada – platba do II. pilíře kopíruje platbu do I. pilíře.

Účastník nemusí mít strach, že poruší povinnost platit do II. pilíře, protože mu scházejí prostředky. Po tuto dobu prostě platit nebude. Vznik okolností vedoucích ke ztrátě příjmu není účastník důchodového spoření povinen oznamovat ani správci Centrálního registru smluv ani penzijní společnosti, se kterou má uzavřenou smlouvu. Je však potřeba počítat s tím, že tato skutečnost se odrazí ve výši naspořených prostředků a následně ve výši důchodu vypláceného pojišťovnou.

15) Existuje zvláštní režim pro poživatele invalidního důchodu III. stupně?

Účastník důchodového spoření - invalida, kterému zanikne nárok na invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně dosažením 65 let věku (případně dosažením důchodového věku), má možnost zvolit si starobní důchod z I. pilíře ve výši dosavadního invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, tedy nezkrácený z důvodu účasti na důchodovém spoření. Podmínkou je převedení 60 % z celkové naspořené částky do státního rozpočtu. Ta odpovídá 3 % z vyměřovacího základu vyváděným z I. pilíře na důchodové spoření. Penzijní společnost je povinna převést uvedenou částku na základě výzvy České správy sociálního zabezpečení do státního rozpočtu. Zbývající část (40 % naspořené částky) může účastník II. pilíře využít standardním způsobem, tj. k úhradě jednorázového pojistného na pojištění důchodu.

16) Co dělat při změně zaměstnání?

Při změně zaměstnání nemusí účastník důchodového spoření tuto skutečnost oznamovat ani správci CRS, ani penzijní společnosti, se kterou má uzavřenou smlouvu. Je ale povinen novému zaměstnavateli oznámit, že je účastníkem důchodového spoření, aby i tento nový zaměstnavatel mohl plnit povinnosti, které mu z toho vyplývají, např. snížený odvod pojistného na důchodové pojištění, odvod sraženého pojistného na důchodové spoření, hlášení, vyúčtování.

17) Může se dobrovolný plátce důchodového pojištění účastnit II. pilíře?

Jsou to osoby evidované na Úřadu práce, studenti, osoby výdělečně činné v cizině, dobrovolníci podle zvláštního předpisu, osoby pracující v ČR ve prospěch zahraničního zaměstnavatele, osoby vykonávající funkci poslance EU nebo osoby pobývající v cizině s manželem, který působí v diplomatických službách ČR.

I tyto osoby mohou vstoupit do II. pilíře důchodové reformy a stát se účastníky důchodového spoření. Správu pojistného na důchodové spoření těchto osob budou zajišťovat orgány České správy sociálního zabezpečení. Osoba dobrovolně účastná důchodového pojištění, která je účastna i důchodového spoření, je povinna při podání přihlášky k dobrovolné účasti na důchodovém pojištění uvést, že je účastna také důchodového spoření.

18) Jak se bude týkat prostředků účastníka z II. pilíře případná exekuce?

Prostředky účastníka důchodového spoření nelze postihnout exekucí po dobu tzv. spořící fáze. Jinými slovy v důchodových fondech spravovaných penzijními společnostmi nelze prostředky účastníka postihnout exekucí.

V tzv. výplatní fázi, kdy je důchod vyplácen pojišťovnou na základě pojistné smlouvy, lze provést exekuci přikázáním pohledávky, Jednotlivé splatné splátky důchodu, které pojišťovna vyplácí, do exekuce do výše částky uvedené v exekučním příkazu spadají.

19) Je pro mě vstup do II. pilíře výhodný?

Obecně se dá říci, že II. pilíř je výhodnější spíše pro mladší občany, kteří si mohou spořit déle, a pro občany s nadprůměrným příjmem. Důchodová kalkulačka je modelem založeným na určitých předpokladech vývoje mnoha ukazatelů. Nikdo přesně neví, jak se bude 30 let vyvíjet inflace či produktivita práce.
 

III.pilíř – doplňkové penzijní spoření ( DPS )

1) Bude po spuštění penzijní reformy nadále existovat původní penzijní připojištění se státním příspěvkem?

Původní penzijní připojištění se státním příspěvkem je součástí tzv. III. pilíře penzijního systému. Existuje i po spuštění penzijní reformy, ovšem do systému penzijního připojištění už nemohou moci vstupovat noví účastníci. Vedle penzijního připojištění nově vznikl systém doplňkového penzijního spoření (DPS).

2) Pro koho je doplňkové penzijní spoření vhodné?

Pro všechny občany od 18ti let, kteří se odpovědně staví ke své budoucnosti a chtějí mít dodatečný příjem z vlastních úspor nad rámec vypláceného státního důchodu ze státního průběžného pilíře či nového II. pilíře.

3) Kdo spravuje fondy ve III. pilíři?

Stejně jako důchodové fondy ve II. pilíři budou i v případě III. pilíře spravovat fondy penzijní společnosti, které po splnění nezbytných podmínek obdrží licenci od České národní banky.

4) Co znamená oddělení majetku účastníků od majetku fondu?

Původní penzijní fondy prošly transformací a rozdělily se na penzijní společnosti – správce účastnických fondů a transformovaných fondů (prostředky stávajících účastníků). Transformace je podrobně řešena novým zákonem o doplňkovém penzijním spoření. Po rozdělení majetku v bilanci společnosti již není možné, aby správce snižoval výnosy účastníkům o své náklady (např. na marketing a distribuci), jak tomu bylo v původním penzijním připojištění. Naopak bude zaveden transparentní poplatek za obhospodařování majetku účastníků fondů. Výsledně by tyto změny spolu s odstraněním opce garantovaného ročního zhodnocení a s volnější investiční politikou u účastnických fondů měly vést k vyšším výnosům pro účastníky doplňkového penzijního spoření.

5) Mohu si ještě založit penzijní připojištění za původních podmínek?

Bylo to možné do 30. listopadu 2012. Od 1. prosince 2012 se uzavřel původní systém penzijního připojištění pro nové klienty a od tohoto termínu již do něj není možné vstoupit. Noví zájemci mohou od 1. ledna 2013 vstupovat do nových účastnických fondů.

6) Je rozdíl mezi původním penzijním připojištěním a novým doplňkovým penzijním spořením?

Ano, je. Noví účastníci, kteří vstoupí do nového doplňkového penzijního spoření, budou své prostředky vkládat do nových fondů III. pilíře (účastnických fondů) s potenciálem vyššího zhodnocení oproti dnešnímu penzijnímu připojištění. Pro účastnické fondy platí značně volnější pravidla investování, čímž se vytvoří předpoklady pro dosažení výnosu dlouhodobě překonávajícího inflaci (k čemuž v původních penzijních fondech nedocházelo). Účastníci však ponesou investiční riziko.

7) Penzijní připojištění využívám už nyní, co se pro mě změní?

Stávající práva a nároky z penzijního připojištění, včetně penzijních plánů, zůstávají zachovány. Výjimkou je změna výše státní podpory. Osoby, které se účastnily penzijního připojištění, se stávají účastníky transformovaného fondu III. pilíře, ve kterém jim jsou zachovány stávající nároky, zejména garance nezáporného výnosu, tzv. černá nula a možnost čerpat až polovinu naspořených prostředků už po 15 letech bez ohledu na aktuální věk.Pokud zůstanou v transformovaném fondu, neponesou tedy investiční riziko, stejně jak tomu bylo v minulosti.

Srovnání státního příspěvku před a po reformě v závislosti na výši příspěvku účastníka:

Příspěvek účastníka (v Kč)

100

200

300

400

500

600

700

800

900

1000 a více

Státní příspěvek do 31.12.2012

50

90

120

140

150

150

150

150

150

150

Státní příspěvek od 1.1.2013

0

0

90

110

130

150

170

190

210

230

 

8) Jak funguje transformovaný penzijní fond?

Transformovaný penzijní fond, resp. prostředky jeho účastníků spravují penzijní společnosti. Tyto prostředky jsou investovány stejným způsobem jako v minulosti, tedy velmi konzervativně. Transformovaný penzijní fond by měl dosahovat přibližně stejných výnosů jako původní penzijní fondy a účastníkům bude poskytovat stejné typy dávek. Zjednodušeně lze říci, že funguje obdobně jako původní penzijní fondy, ovšem došlo k rozdělení majetku účastníků od majetku správce (penzijní společnosti) v bilanci společnosti.  

9) Čím se liší nové účastnické fondy od fondů původního penzijního připojištění?

Účastníci nemají nárok na výsluhovou penzi a zákon již negarantuje nezáporné zhodnocení (tzv. „černou nulu“). Účastníci však mají v nových účastnických fondech možnost vybrat si mezi více typy fondů s různou investiční strategií. Nabízeny jsou jak konzervativní fondy s nízkým rizikem, tak i dynamické investiční strategie, které mají nejvyšší potenciál výnosu. Účastníci sice nesou tzv. investiční riziko, tj. v některých letech může dojít k poklesu hodnoty úspor, ovšem z dlouhodobého pohledu by měli mít šanci dosáhnout vyššího zhodnocení svých prostředků než ve stávajících penzijních fondech.

10) Kdy budu moci vybrat naspořené peníze u DPS?

Nárok na dávku z DPS vzniká diferencovaně v závislosti na druhu zvolené dávky, opět při současném splnění podmínky minimální spořící doby pět let. Nárok na výplatu dávky z DPS vzniká dosažením věku, který je o pět let nižší než důchodový věk pro odchod do starobního důchodu podle I. pilíře. Pouze nárok na jednorázové vyrovnání vzniká až dosažením důchodového věku. Pokud dávka z DPS splňuje zákonem stanovené parametry, je možné ji čerpat jako tzv. předdůchod.

11) Je v nových účastnických fondech možné jednorázově vyplatit úspory?

Ano, podmínkou je doba spoření minimálně 60 měsíců a dosažení věku odchodu do důchodu podle I. pilíře. Přičemž se ve III. pilíři při stanovení důchodového věku u žen postupuje jako u mužů stejného data narození.

Nově existuje možnost kombinace starobní penze, vyplácené jak penzijní společností, tak pojišťovnou, a jednorázového vyrovnání. Stejně tak je možné kombinovat výplatu invalidní penze a jednorázového vyrovnání.  

12) Mám nějakou garanci, že o úspory nepřijdu?

Jak je zajištěna bezpečnost prostředků ve fondech III. pilíře?

Od 1.1.2013 je bilance současných penzijních společností rozdělena na majetek penzijní společnosti a majetek účastníků. Majetek účastníků se tak dostává pod ochranu mj. také insolvenčního zákona. Penzijní společnosti podléhají regulaci a dohledu ze strany České národní banky a jisté dohledové funkce vykonává i Centrální depozitář. Vklady účastníků III. pilíře však nejsou ze zákona pojištěny.

V případě obtíží penzijní společnosti by došlo k přesunu správy obhospodařovaných fondů na jinou penzijní společnost. 

 

Další tematické články: Penzijní reforma, Důchodové spoření, penzijní připojištění