Akontace je v České republice používaný výraz. V angličtině se setkáme spíše s pojmem advance payment nebo down payment, pochází ale z latinského “a conto”, což znamená na účet. V širším slova smyslu se tím rozumí tedy platba předem u produktů jako je finanční leasing, úvěry a zahraniční platební styk. Legislativně se však nejedná o přesně definovaný pojem.
Co je to akontace?
Pojem akontace se používá ve smyslu první mimořádné splátky nebo zálohy obecně. U úvěrů a leasingu jde o první splátku, podle které se dále určí výše ostatních splátek i výše úroků. Dlužník, který hned v úvodu složí vyšší akontaci, je považován za méně rizikového. Čím vyšší je akontace, tím nižší je základ pro výpočet dalších splátek, ale také zásah do plánovaných osobních výdajů. Vyšší akontace však pro věřitele ale také znamená nižší zisk.
Pro akontaci se používá také označení nultá splátka, mimořádná splátka, nebo zvýšená. Kromě vyhodnocení rizikovosti klienta je akontace používána věřitelem k zajištění právních kroků při předčasném ukončení smlouvy.
Nulová akontace
Akontace bývá uvedena v procentech. Jedná se o podíl na celkové ceně pořizované věci. Při reklamních tahácích, které uvádí akontaci 0 %, je dobré zjistit, kolik na úvěru či leasingu budete ve skutečnosti platit. Pátrejte po poplatcích, úrokových sazbách a hlavně po RPSN (roční procentní sazba nákladů). Jediné, co tento údaj znamená, že si můžete bez platby jediné koruny předem, daný předmět koupit, odvézt. Aktuálně není nulová akontace až taková výjimka. Velké firmy obvykle nulovou akontaci požadují.
Akontace u leasingu
Akontace se využívá i u leasingu, ale pouze u finančního leasingu. Naopak operativní leasing akontaci většinou nevyužívá, protože je daný předmět v majetku pronajímatele. Operativní leasing se vztahuje spíše ke krátkodobým a střednědobým pronájmům majetku. U finančního leasingu jde o dlouhodobý pronájem majetku, který směřuje k převodu do osobního vlastnictví.